Jak si žiju 7

Ráno pršelo. Samozřejmě jsem to zjistila až když jsem vyšla na zahradu. Měla jsem zpoždění a ještě hledat deštník. No paráda, autobus mi určitě ujede. Naštěstí mám nepořádnou dceru a její deštník byl hned u botníku. Hurá budu v suchu a autobus stihnu. 

V práci nekonečná nuda, pořád jsem jenom přemýšlela o tom, co všechno potřebuji udělat doma. 

Naštěstí jsem končila už ve tři a hurá domů. Dnes má náš kocour své první narozeniny. Dostal zvlášť dobrou mňamku. Pes musel dostat samozřejmě taky. 

Narozeniny


Navíc jsem se rozhodla, kašlat na práci a vzít psa na procházku. Nevím jestli je to specialita mojí Connie, ale jakmile je na obzoru velikánská kaluž, určitě v ní skončí. Takže navíc ještě následovala psí koupel.  Mám opravdu velmi chlupatého psího kamaráda a když se rozhodne otřepat je to skoro potopa. Proto jsem ještě musela vytírat. Prostě miláček. 



Tak jsem si ještě udělala pizzu. Mňam a teď se konečně pustím do práce. Ach jo. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kouzelné tenisky mého kamaráda Percyho

Oldřich z Chlumu román a skutečnost

Kluk na větvi