Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z červenec, 2015

Kostičas - recenze

autor: Samantha Shannon překladatel: Lenka Kapsová nakladatelství:  Host počet stran: 480
Co se s námu bude dít v roce 2059? Právě jednu z tezí si můžeme přečíst v knize Kostičas. Není to moc veselá představa i když jde zcela jednoznačně o fikci. Všichni nepřirození, osoby, které mají jakoukoli nadpřirozenou vlastnost, jsou ze společnosti vyloučení. Buď se ukrývají v zločineckém podsvětí a nebo jsou vládou pochytáni a nikdo neví co se s nimi stalo. Peage je jedna z nepřirozených, je krajinochodec, její mysl dokáže opustit tělo a může se potulovat éterem. Je to vzácná dovednost a proto si ji v podsvětí cení. Jednoho dne je však dopadena a odvezena na tajné místo, do města Oxford, které bylo vymazáno z map. Zde se z ní stává pouhé číslo, otrok, který musí sloužit, nebo zemřít. 
Samantha Shannon je mladinká autorka, která začala psát už v patnácti letech. Kostičas je jeji prvotina a hned velmi úspěšná. Kniha je přeložena do 27 jazyků, chystá se její zfilmování,  v The New Yourk Times ob…

Nový projekt - moudrazknih

Jana z blogu What Jane Read a Bára z Knihy nekoušou vymyslely perfektní projekt. Hned jak jsem si o projektu přečetla, rozhodla jsem se zapojit. Já vím, jsem blázen, pořád se někam zapojuji, ale tohle je vážně super a pokud bych do toho nešla, moc by mě to mrzelo. O co vlastně jde?


Pokud máte rádi knihy, možná se vám některé věty  zažerou pod kůži. Já si je zapisuji do sešitu, který má speciálně na citáty. Občas se mi hodí, když píšu věnování do darované knihy, nebo posílám dopis a chci přidat vhodný citát. Teď jsem našla nové využití. Moudra z knih. Pokud se vám stane, že narazíte na nějaký citát, který se vám z nějakého důvodu líbí, dáte si tu práci a napíšete ho na kousek papíru. Jestli použijete počítač a text vytisknete, nebo ho napíšete ručně je už zcela na každém z vás. Hlavní je citát převést do papírové podoby a předat ho dál. Můžete ho nechat na lavičce v parku, v nákupním košíku, dát ho do náhodně vybrané schránky, vše je jen na vás. Jde o to se podělit o kousek knihy,nebo m…

Postcrossing

Dnes mi opět pošťačka hezky nadělila. Ve schránce na mě čekaly dokonce tří nádherné pohledy.

Já ten postcrossing miluji. 
.
První je z USA. Nort Carolina.

Tenhle krásný pohled mi přišel z Finska.




A poslední kráska přišla z Honk Kongu. 


Přeletěli tedy kus světa.

Jak si žiju. Nedělní procházka

Tentokrát jsem na procházku vzala s sebou nejen psa a přítele, ale i fotoaparát. A to jsem neměla dělat. Nafotila jsem několik desítek fotografii. Přítel nic neříkal, ale když se díval zvláště, oznámila jsem mu, že dělám umělecké fotografie. Máme digitální fotoaparát, snímky se dají lehce vymazat a tak ani nic nenamítal a nechal mě blbnout.












Taky jeden pes. To prostě nešlo nevyfotit tu moji krasavici. 
Taky tak rádi fotíte? Já to moc neumím, ale fotím moc ráda.

První stříbrná kniha - recenze

autor: Kerstin Gierová překladatel: Tereza Pecková nakladatelství: Albatros Media- CooBoo počet stran: 352
Liv je úplně normální dívka, alespoň ona sama si to o sobě myslí. Její život jí připadá úplně obyčejný a kdyby se neustále nestěhovali a neměnila každou chvíli všechny své kamarády, tak i nudný. Tentokrát to ale vypadá na pěkné dobrodružství. Co na tom, že nejvíc akce a nebezpečí zažije ve snu. Sny přece mohou být naprosto věrohodné a co teprve, když se více lidem zdá úplně to samé a všichni si to pamatují? Liv se rozhodla přijít záhadě na kloub, ona má přece záhady a nebezpečí ráda. 
První stříbrná kniha, už název napovídá, že děj bude pokračovat, jde o první díl plánované trilogie. Kerstin Gierová není neznámá autorka. na svém kontě má velmi úspěšnou trilogii Drahokamy. Psát začala v době, kdy zůstala bez práce. Byl to velmi úspěšný počin a tak není divu, že dnes je autorkou na volné noze. 

Velká část knihy se odehrává ve snech, v době, kdy většina z nás spí. Liv prožívá troch…

Jak si žiju - pohodička, pohoda

Na každou sobotu se těším. Hlavním důvodem je to, že nemusím do práce, jak jinak a navíc si můžu užívat krásné ráno, kdy nic nemusím. Dne jsem se těšila dvojnásob. Moje milovaná dceruška je na prázdninách u babičky a tak mám ráno jen sama pro sebe.

Nejprve jsem si udělala kafíčko. Jsem závislá jen na kávě, čokoládě a knihách. Dnes jsem v rámci projektu - udělej něco pro svou postavu - vypustila čokoládu, ale kafe ráno vypustit nechci. Nedávno jsem si začala dělat french press. Koupila jsem si vynikající kávu s příchutí a vůní belgických pralinek (přece jen ta čokoláda), a koupila si přístroj na french press. A jsem naprosto spokojená.


French press si dělám asi týden. Koupila jsem si ho na stránkách www.cerstvakava.cz . Dokonce jsem nemusela ani platit poštovné, mají plno zásilkoven, kde se dá zboží pohodlně vyzvednout. Měla jsem trochu problém s minutkou. Já ji vůbec nepoužívám a tak jsem nevěděla jak na ní nastavit čas. Většinou mi minutku nastavil přítel, jenže dnes není doma. Asi b…

Jak si žiju

Dnes je teda velmi, ale velmi horký den. Přesto jsem nakupovala. Byla jsem v levných knihách a koupila si krásné pohlednice. Chtěla jsem si koupit i knihy, ale pak jsem si vzpomněla, že je opravdu už nemám kam dávat. Prostě to chce daleko víc času, ale nemám potuchy kde ho vzít.
Nakonec jsem si přece jednu knihu koupila.

Doma na mě čekal pohled, tentokrát z Finska a balíček s knížkou. Já mám  tak ráda poštu, když mi pořád něco chodí a já můžu  rozbalovat.

Nejprve pohledy:





Navíc koupená kniha. 

Miluji Afriku. Africké příběhy s magii ze současné Zambie. To jsem prostě musela mít a navíc byla za 39,- kč. No, nekup to.

V balíčku mi přišla kniha Malinkatý kretén. Potřebuji se taky občas zasmát.

Přišel mi dopis - postcrossing

Když mi volal přítel, že mi přišel dopis z Kanady, divila jsem se. Pohlednice ano, ale dopis?
Byla jsem mile překvapená, opravdu mi přišel dopis. Krásně nazdobená obálka a uvnitř, parádní záložka a samozřejmě pohled. Přikládám fotografie.





Jak já ráda dostávám poštu. 

Jak si žiju - knihovna

Už dlouho jsem nebyla v knihovně. Do Prahy jsem to nějak nestihla a v Kladně byla knihovna zavřená. Stihla jsem to až dnes a  mám pár krásných úlovků. Mimo knihy určené především ke studiu jsem si odnesla tyto krásky:


Po této knize jsem toužila, zakázaná láska, každá stránka nabitá dějem - alespoň podle anotace. To musím přečíst. 


Básníka od Dominika Dána zná snad každý a já ji ještě nečetla. Je to proto, že detektivky moc nemusím. Vzhledem k potřebě všeobecného přehledu si ji určitě přečtu. Musím říct, že jsem byla překvapená, že ji měli v knihovně ve volném výběru. Navíc tam na čtenáře čeká ještě jeden výtisk. Já tu knihovnu prostě miluji. 

Poslední čarodějku jsem vzala ze zvědavosti, líbila se mi obálka. Navíc musím v knižní výzvě přečíst trilogii. Pokud se mi kniha bude líbit, tak si určitě dám i pokračování. 
Zrovna teď čtu Stříbrnou knihu snů, moc se mi líbí, takže začnu shánět druhý díl a navíc jsem se pustila do Kostičasu a kupodivu se mi taky moc líbí. Ani nevíte jak se mi do…

Prokletí ohně - recenze

autor: Martina Wolfová nakladatelství: Metafora počet stran: 224
Cora v životě moc štěstí neměla. Máma ji umřela , když byla ještě malá  a moc si na ni nepamatuje, vzala si svou velkou lásku, ale z milovaného muže se stal despota a násilník. Místo života plného štěstí a lásky, který si vysnila, žije život plný strachu a násilí. Pokusí se utéct před svým manželem, ale nic není tak jednoduché jak se zdá. 
Autorka, Martina Wolfová, je mi velmi sympatická. Její knihy jsou plné záhad, romantiky, napětí a to se mi moc líbí. Proto jsem se rozhodla knihu si přečíst. Navíc ohlasy na její knihy jsou velmi pozitivní, byla velmi zvědavá. 

Cora prožívá svou noční můru, z jejího milovaného se po svatbě stal násilnický hrubián. Co si ale počít? Jak se s tím vyrovnat. Rozhodne se utéct z nepovedeného manželství, ale násilnický manžel není jediná potíž, se kterou se musí potýkat. Proč se jí najednou zjevuje tajemná dívka z minulosti a co jí chce říct? 
Ještě když maminka žila, si otec otevřel ve spodn…

Můj první TAG o blogování

Zapojila jsem se do tagu, který je ze stránek Vysvobozená. Moc se mi líbil a tak jsem nelenila a začala vymýšlet odpovědi na jednotlivé otázky.


Tag

Jak vznikl tvůj první blog a o čem byl?  První blog jsem si pořídila v době, kdy jsem toho měla hodně. Dodělávala jsem VŠ, měla jsem malé dítě a ještě jsem se stěhovala. Bylo jasné, jak to dopadne. Napsala jsem jeden článek a pro nedostatek inspirace a času jsem skončila. Blog neměl jasné zaměření, a ten jediný článek byl o radách, které nám starší, zkušenější, nebo prý chytřejší dávají.

Jaký je tvůj aktuální blog a co bys chtěla, aby v budoucnu ještě byl?
Můj aktuální blog je primárně o knihách. Samozřejmě postupně se nabalují i jiné věci. Mám na mysli různé projekty, jako třeba projekt jak si žiju. Do této kolonky zahrnuji skoro vše, co se netýká přímo knih. Najdete tam, jak jsem si vyrobila tašku na knihy, jak jsme slavili narozeniny, píšu o své zálibě postcrossingu atd. Do budoucna bych chtěla samozřejmě víc číst, taky bych se ráda účastn…

Hotýlek - recenze

autorka: Alena Mornštajnová nakladatelství: Host počet stran: 320
Příběh jedné rodiny v průběhu 20 století, který se z velké části odehrává v Hotýlku za městem. Prožíváme s nimi radosti i strasti obyčejného života. Díky dědovi Leopoldovi prožijeme obě světové války, pomocí jeho vnuka Václava sledujeme pád komunismu.  Jde o příběhy, které se mohli stát vám, nebo třeba vašim sousedům.  
Alena Mornštajnová je překladatelka a lektorka angličtiny. Na naši literární scéně se představila svou prvotinou Slepá mapa. Kniha měla velký ohlas a taky proto jsem si její další knihu Hotýlek toužila přečíst. 

Přišla mi pošta

Dnes jsem měla celkem otravný pracovní den. Naštěstí po příchodu domů se to zlepšilo. Dostala jsem totiž poštu. Přišla mi pohlednice z Liberce. Tu jsem čekala a těšila se na ni. Velkým překvapením byly pohlednice oficial z postcrossingu. Ty jsem nečekala.

Jedna mi přišla z Nizozemska a jedna s Taiwanu.




Parádní pohledy. Kávu mám moc ráda, vlastně jsem trochu kofejnový závislák a Malý princ je krásná kniha.

Babička pozdravuje a omlouvá se - recenze

autor: Fredrik Backman překladatel: Jitka Herčíková nakladatelství: Host počet stran: 450
Krásný příběh o lásce vnučky a její babička. Else je sedm a na svůj věk je opravdu velmi chytrá, dokáže se výborně orientovat na internetu a jejími oblíbenou stránkou je wikipedie. Babičce je sedmdesát sedm let a je její nejlepší, dost bláznivou kamarádkou. Spolu podnikají krásná, bláznivá dobrodružství, mluví tajným jazykem, a mají spolu velká i malá tajemství. Kniha plná pohádek, fantasie, humoru, ale i porozumění, přátelství a trochu toho smutku. 
Další kniha Frederika Backmana má ambice stát se velmi čtenářsky oblíbenou. Autor je spisovatel, bloger, novinář. Je vidět že práci se slovem rozumí a ví, co se čtenářům líbí. Jeho kniha Muž jménem Ove je u nás velmi populární a byla přeložena do mnoha jazyků a chystá se i jeho filmové zpracování.