Jak si žiju - svátek

Prodloužený víkend zajistil, že alespoň jeden den, nikdo z naší rodiny nemá superdůležitý program a tak jsme všichni pospolu vyrazily na víkend. Dcera sice chvilku brblala, že mohla jít ke svým milovaným koníčkům, ale nakonec si výlet užila.

Nejdříve jsme vyrazily do Koňepruských jeskyní. Kam jinam, když je venku takové vedro. Ta hodina v chládku stála rozhodně za to. Byla to krásná procházka 46 metrů pod povrchem. Dokonce jsem slyšeli i krásnou pověst o loupežníkovi a pokusili jsme se hodit mince do kalíšků, které nám měli zajistit bohatství a lásku. Bohužel jsme se ani jednou netrefili. ( jediný, kdo by se nejspíš trefil totiž házet odmítl).

Samozřejmě jsem ukořistila krásné pohledy i s razítky. Dcera dostala pamětní mince, a zmrzlinu. Všichni byli velmi spokojení.




Protože ještě nebylo tolik hodin a můj miláček miluje rozhledny, stavili jsme se ještě podívat se do dálky. Máme super výkonný dalekohled a ten by rozhodně neměl dlouho zahálet.


Bylo tam krásně, i když těch schodů co bylo potřeba vyšlapat. A světe div se, i tady se dali koupit pohledy i s razítkem. Rozhodně jsem rozšířila svou sbírku.



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kouzelné tenisky mého kamaráda Percyho

Oldřich z Chlumu román a skutečnost

Kluk na větvi