Případ kněze z Bojné - recenze
napsal: Stanislav Češka
nakladatelství : MOBA (Moravská bastei)
počet stran: 280
Kniha nás vede zpět historií a to do doby roku 871. Země je z velké části obsazená Franky. V této nelehké době, plné zrady a násilí se pouští kníže Slavomír do pátrání po vrazích Kosory, pána z Bojné. Z počátku se zdá, že se jedná o jednotlivou vraždu, ale po Slavomírově příjezdu vražd přibývá a případ se značně zamotává. Poradí si tentokrát kníže s dopadením vrahů?
Autor, Stanislav Češka, není profesí historik. V jeho případě se jedná o velkou lásku k dějinám a zejména dějinám naších zemí. Proto se rozhodl napsat sérii historických detektivek. Případ kněze z Bojné je šestá kniha v sérii o vyšetřování knížete Slavomíra.
Slavomír vzpomíná na svoje mladší léta, na obtížné období Svatoplukovy zrady Ratislava a bojů s Franky. Připomíná si jak to tenkrát bylo a jak s pomocí svého přítele Erika vyšetřoval úkladnou vraždu Kosory. Jde o vyprávění starého muže, který si připomíná pohnuté dějiny naší země.
"A co bys řekl způsobů boje těch dvou útočníků,byli zkušení, nebo jen obyčejní násilníci?" Připomněl Erik Slavomírovu otázku.
"Vypadali spíš jako nějací otrapové," váhavě poznamenal Kosora.
"Nedej na to, jak ti dva vypadali," rázně prohlásil Erik "to, že měli tuctové hrubé lněné haleny, nemusí být vůbec důležité. Stejně jako to, že oba měli pouze obyčejné úzké opasky z ne příliš kvalitní kůže a neměli žádné meče. Na svůj čin se jistě připravovali předem. Na to, aby vás přepadli a ve chvilce překvapení zabili tvého otce, byla jejich výzbroj naprosto dostatečná."
" Vy dva jste nejspíš také neměli meče, když jste šli na lov divokého kance," spíše poznamenal, než se dotázal Slavomír.
Kosora přikývl a potom dodal. " Vlastně neměli. To máš pravdu. Já měl luk a šípy a oba jsme měli oštěpy, lovecké nože a sekyry s kratšími topůrky."
Po přečtení prvních třiceti stran jsem byla trochu zklamaná. Ne, že bych měla velké očekávání, ale příběh byl rozvláčný a nečetl se mi moc dobře. Přesto jsem vytrvala a rozhodla se, že knihu dočtu. Musím říct, že jsem udělala dobře. Jakmile Slavomír a jeho přítel dorazili do Bojné, děj se stal napínavější a čtení mě začínalo bavit.
Co mě zarazilo, velmi zvláštní rozdělení kapitol. Většinou nebyla kapitola delší než dvě stránky a kolikrát byla rozdělená třeba uprostřed rozhovoru. Nenašla jsem v tom žádnou velkou logiku. Jediné, co bych možná viděla jako pozitivum tohoto rozdělení, že jste měli pocit, že kniha se čte rychle. Po pár minutách další kapitola. Já bych to takto rozhodně nedělila.
Příběh byl celkem napínavý. Zpočátku se zdálo, že se jedná o vražednou intriku, některého z nepřátel starého Kosory, později k této vraždě přibývali další, které jakoby nesouviseli. Najít řešení a souvislosti bylo na Slavomírovi. Postavy byli jen letmě naznačené, kromě Slavomíra, který byl popisován jako téměř svatý muž. Neměl sebemenší chybičku. Byl spravedlivý, chytrý, choval se vhodně i k poddaným, všichni si ho vážili, netoužil po slávě a bohatství... Možná bych mu přidala alespoň jednu slabůstku, aby byl více věrohodný a čtenář se sním mohl více ztotožnit.
Styl psaní byl příjemný. Žádné velké napětí, děj plynul v klidném tempu, ale zároveň byl zajímavý. Člověk chtěl zjistit jak to dopadne. Možná mi vadilo časté opakování některých slov. Třeba i třikrát ve dvou větách. Najít nějaké synonimum, přece není až tak těžké. Spíš bych to přičetla nepozornosti, než čemukoli jinému.
Za knihu k recenzi děkuji nakladatelství MOBA
Knihu si můžete zakoupit ZDE
Komentáře