Přeskočit na hlavní obsah

Válka proti superkravám


Autor: A. Audhild Solberg
Nakladatelství: Host
Počet stran: 216


Základní škola a její atmosféra. Děti dokáží být kruté a každou odlišnost potrestají výsměchem, pomluvami, nezájmem. Ne každý může být oblíbený. 

Být jiný není žádná sranda. Anne Bea o tom ví svoje. Seznamte se s Anne Beou - je jí dvanáct, umí výborně počítat, má skvělý smysl pro humor a zároveň je ze všech sedmáků skoro nejmíň oblíbená. Albínka s bílými vlasy, bledou pletí a špatným zrakem prostě nezapadá. Nejenže v jednom kuse naráží do lavic, na chodbě musí snášet pohrdavé pohledy svých spolužáků a je na světelné roky vzdálená šanci, že si jí Magnus někdy všimne, navíc - dva týdny před nejdůležitější podzimní událostí na škole - si ji vezmou na mušku největší krávy ze třídy. Kdyby neměla nejlepšího kamaráda Nilse, život by byl absolutně nesnesitelný. Spolu přijdou na fantastický způsob, jak se pomstít protivným holkám, které kralují celé škole…



"Normálně se mě neptá, jestli s ním někam nechci jít, protože ví, že jsem ze všeho nejraději doma. Ostatní si myslí, že jsem hrozně stydlivá, protože po škole nikam nechodím a při hodinách skoro nikdy nic neříkám, ale ve skutečnosti zas taková stydlivka nejsem. Jen prostě nemám ráda, když se na mě lidé dívají. A přesně to dělají, když promluvím. Nebo, když jdu po škole do skejtparku."

Poslední dobou si ráda přečtu i dětské knihy. Jsou napsané jednoduše, ale přesto mnohdy skrývají jasné poselství pro své čtenáře. U dětských knih je toto poselství většinou velmi zřetelné a nemusíte se po něm složitě pídit. Jde o jednoduchost v které je skrytá krása. Proto jsem s radostí sáhla i po knize, kterou vydalo nakladatelství Host - Válka proti superkrávám.


Šikana a její podoby, je v dnešní době velké téma. Pokud se dítě trochu liší, bývá často terčem útoků spolužáků. Stačí k tomu pár kilo navíc, nebo nemoderní brýle. Anne Bea se ale liší opravdu hodně. Je albínka, její vzhled jí jasně odlišuje od ostatních. Navíc má ještě silnou vadu zraku, což jí taky velmi omezuje. Ve škole není proto vůbec oblíbená a navíc je středem posměchu svých spolužaček. Není jednoduché pro dospívající dívku vyrovnat se s útoky spolužaček. Snaží se nevyčnívat, raději nic neříkat, prostě na sebe co nejméně upozorňovat. Bohužel, ani tato taktika je nepomáhá vyhnout se neustálým posměchům. Proto se rozhodne změnit svou strategii a začne válka proti superkrávám. 

Kniha je psaná jednoduše, ale poutavě. Žádné dramatické změny v osobnostech postav. Jde o klasické rozdělení na hodné, které představuji Anne Bea s Nilsem a jejich spolubojovníků a zlé, jejichž představitelky jsou vykresleny jako pěkné potvory. Pro mladého čtenáře, pro kterého je kniha určena je to dobře. Zápletka je jednoduchá a předvídatelná, ale dobře postavená. Příběh je rozdělen na vtipné pasáže, kdy si ze sebe hlavní hrdinka dělá legraci, dojemné chvilky, kdy je nám ji líto, ale i napínavé momenty, kdy jí držíme palce, aby vše dobře dopadlo. 

Anne Bea je nám sympatická. Dokáže si ze sebe udělat legraci a nebrat se úplně vážně. Uvědomuje si, že jsou na světě lidé, kteří jsou na tom daleko hůř než ona. Všechno kolem sebe komentuje s patřičným nadhledem, i když si posteskne, jak by chtěla být normální, ničím se nelišit a zapadnout do kolektivu. Nils je její nejlepší kamarád. Jsou pořád spolu a podporují se. Rád dělá legrácky, aby svou kamarádku rozesmál. Další výraznou postavou je teta Mona. Teta Mona má vždy dokonalý přehled o životě Anne Bey, ví o jejich problémech a tak je hlavní organizátorka války. Vše diriguje a organizuje boj. 


Rozhodně by si knihu měly přečíst všechny děti školou povinné. Nejen ti, co jsou středem posměchu, ale i ti posměváčkové. Možná by zjistily, jak se jejich oběti cítí a změnily by svůj postoj k nim. Já ji rozhodně dceři přečíst dávám. Ukázka


Za knihu k recenzi děkuji nakladatelství Host


Knihu si můžete pořídit ZDE





Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak si žiju - narozeniny

Já nevím jek to máte vy, ale když jsou v rodině narozeniny, nezavládne poklidná a slavnostní nálada, ale spíš shon a zmatek. A přesně tak to dnes vypadá u nás. Moje milovaná a jediná dcera slaví dnes své narozeniny. Oficiálně je máš až za dva dny, ale aby mohla přijít na oslavu její nejlepší kamarádka, museli jsme termín trošku opravit. 


Co to znamená pro maminku? Vymyslet občerstvení, nakoupit - (to byl docela problém bez auta, tahala jsem tři velikánské tašky v pátek z práce a ještě jednu obří dnes ráno, prostě ze mě bude Rambo a svaly se mi nevejdou pod tričko), taky se musí uklidit a Klárka usoudila že i vyzdobit. Bohužel na výzdobu si vzpomněla až v pátek v osm hodin večer, když jsem přišla z práce, a to už jsem odmítla. Mohla si výzdobu vyrobit sama, ale to se jí už moc nechtělo. 
Ráno jsem vstávala jako první. Přestože je sobota byla jsem vzhůru už v šest. Hrůza. Musela jsem stihnout upéct dva dorty. Původně měl být dort jen jeden, ale mělo přijít pět holek a ještě aby jsme měl…

Soutěž

A mám tu slibovanou soutěž.

Díky mé spolupráci se spisovatelkou Petrou Nachtmanovou, jsem získala dvě knihy pro své čtenáře. Jedná se o knihy Hodinová manželka Eva a Svůdkyně s modrým nebem nad hlavou. Obě knihy jsou s věnováním přímo od autorky.






Mohou tedy vyhrát dva mí pravidelní čtenáři. A jaké jsou podmínky pro výhru? 
1) Sledovat můj blog.  2) Napsat do komentářů svojí emailovou adresu, na kterou vás mohu kontaktovat v případě výhry. 3) Můžete mi dát odkaz na svůj blog, abych se mohla podívat a třeba inspirovat. :-) 4) Odpovědět na otázku : Dáváte přednost českým nebo zahraničním spisovatelům a proč.  5) Budu ráda, pokud napíšete svého oblíbeného českého spisovatele - pro inspiraci.  6) Napište, které knize byste dali přednost. 
Soutěž vyhodnotím 15.10.2016

Moudra z knih 2017

V roce 2015 jsem se zapojila do projektu MOUDRAZKNIH.  Projekt nás neskutečně bavil. Všude jsme ukrývali lístečky s pečlivě vybranými úryvky z knih. Někdy jsme měli štěstí a mohli jsme pozorovat lidi, kteří je najdou a jejich reakce. Proto jsem se rozhodla projekt opět rozjet. 



Pokud máte rádi knihy, možná se vám některé věty  zažerou pod kůži. Já si je zapisuji do sešitu, který mám speciálně na citáty. Občas se mi hodí, když píšu věnování do darované knihy, nebo posílám dopis a chci přidat vhodný citát. Teď jsem našla nové využití. Moudra z knih. Pokud se vám stane, že narazíte na nějaký citát, který se vám z nějakého důvodu líbí, dáte si tu práci a napíšete ho na kousek papíru. Jestli použijete počítač a text vytisknete, nebo ho napíšete ručně je už zcela na každém z vás. Hlavní je citát převést do papírové podoby a předat ho dál. Můžete ho nechat na lavičce v parku, v nákupním košíku, dát ho do náhodně vybrané schránky, vše je jen na vás. Jde o to se podělit o kousek knihy, nebo myš…